Trochu surrealistická povídka. Její smysl tkví spíš ve způsobu vyjádření a hře se slovy než vlastním obsahu.

Výkřiky bolesti ukryté mezi čtyřmi stěnami domu hrůzy. Kolikpak je na světě takovýchto domů....... A zdalipak někdy slunce prozáří zmrzlé to tváře v nich ukryté......

prachy tě zachrání

pěsti zatínám...

Čti pomalu a tiše.. stejně, jako když bouchá raněný srdce..

Vztahuje se k pátku před 14ti dny, kdy jsem byla na diskotéce :))

Smrt'-antropomorfní personifikace Smrti na Zeměploše. Ta krysa je Krysí Smrť-zabývá se smrtí malých hlodavců a někdy, když Smrt' nemá čas, i lidí. A u nás na gymplu není crr, ale melodie.

Nemám slov ...

o tom jak se poslední dobou často citím...

V tomto období vrcholí 11- ročný cyklus slnečnej aktivity...

volný rým

Proklínám vizi, myšlenku a planě slibuju do větru, že tahle zmizí, protože je až moc přímočará na to, abych se na ní mohla dívat.

nahé