Inspirováno životem

Je to slash, konkrétně pár John/Paul. Koho by to pohoršovalo, ať to nečte :) Všem ostatním přeji hezké počtení a příjemné fantazírování. Kdo ví, jak to všechno tenkrát bylo. :)

Roman ze mě strhává ručník a říká: "Nemáš se čeho bát, slyšel jsem tě přes zeď, nádherně vzdycháš. Buď pěkně klidná a užijeme si to!"

Krátké, zamilované cosi spíše povídkového rázu, výplod fantazie náctileté holky.

Vím, že až to budu číst třeba za týden, mnoho toho upravím... ale proste to chci sdílet :)

Volně inspirováno písničkou „Marion Lee" od skupiny Greenhorns

Nevím, co do dalšího dílu. Poradíte?

Kdo by chtěl babu, která přechlastá chlapa. To jsou jenom populistický keci, slušel by ji tam pacholek, teda kdyby vedle ní neseděl její přítel.

Absurdní povídka s polootevřeným závěrem poukazující na lidskou omylnost a těžkou ovlivnitelnost osudu.

Čumím ji do očí, já a psát pro noviny? Vy jste asi nikdy nečetla co já píšu že ? To normální člověk neotiskne, jenom editora pro svoji knížku jsem hledal více jak rok, ty předešly to vzdaly, že na to nemají koule, ikdyž byly ženského pohlaví

snad se bude líbit - mělo to jít na soutěž, ale já to pak zapomněla poslat... :-D

trocha alegorie....

Vím, že je to špatné. Pro někoho. No a co?

zápletka se mi zdála, když jsem usnul v autobuse, asi mi ji našeptal duch Stanislawa Lema

Páni, já zase něco napsala! Trubte fanfáry! No, to radši ne. Není nad inspiraci, co je schována v čarodějnickém díle Simpsonových. (Za případné historické či nějaké jiné nepřesnosti se předem omlouvám.)

starší dílko na které jsem zapomněla

jen malá úvaha...