...

...co má svůj střed v Tobě, ve mně, v každém z nás... kdekoliv a kdykoliv - tady a teď...

V úterý trochu vesele. Vesele?

tak po cestě domů... nepromyšlené rýmy padaly samy, neurvale, jako vločky z oblohy...

dávno známá pravda o nepotřebnosti zlatejch kreditek a místa v síni slávy, pokud si v sobě nosíte krásno z toho, že existuje nádhernej člověk...

Kde končí břehy mého těla?

Myšlenky, cigareta, zima.

Ach jo, ty přílivy a odlivy života... :-( ... :-) ... :-( ... :-) atd.

poplesová, přemýšlivá, jiná než vždy... tvořivě za pochodu, omluvte mě tedy ...

...Co je hmota? A jak ji vidí naše oči?