|
veeeeeeeľmi stará báseň
|
|
Když se člověk cítí jako blbec.
|
|
Já ani nevím, proč to píšu..
|
|
Skončili jsme jasná zpráva...
|
|
Nikdy!
|
|
Těžký večer, se slzami v očích. Měla být poslední, díky Bohu nebyla.
|
|
ona konečně prozřela
|
|
dost bylo lítosti... jedeme dál... svý srdce zpátky od ní...zas sem si vzal...
|
|
..než-li se na mě nějaká dívka naštve, musí vědět, že když nemiluje jednoho chlapce, jen těžko bude umět milovat dva..
|
|
Každý má tu svoji vrbu...já mám tužku a papír...
|
|
Zakomplexovaná,naivní,bez smyslu,prostě další z mých nesmyslů...
|
|
O její lásce
|
|
Ona o sobě
|
|
když se jí díváš (v představách) do očí..
|