jestli někoho opravdu milujem, zjistíme to až sme od něj odloučeni...

photo by LaylaJaglovs.

ne, nevadí, že nikomu nic neřekne... a pokud jo, taky dobrý... za chvíli poslední pohled z okna na mrtvou ulici a poslední pohled na fotku, která nikdy nebyla... a co s tim, tohle neni o něm, tahle noc je plná rozporu, ale ne o něm... a víte co, ono na tom vlastně vůbec nezáleží, jestli je o něm nebo ne, jestli je bez něj nebo s nim... záleží jenom na tom, že bude stejně zoufalá, jako každá jiná, stejně mrtvá, stejně prázdná... a ráno chuť umřít a pocit, že už to tak vážně jednou bude... (a ten závěr je divnej a něčim mi nesedí... směšný... vlastní báseň mi nesedí, hm...)

Jenom taková hloupost...

v zavorce anotace

jedna z mých posledních...aby sem zas něco přibylo...don´t worry, není to psáno popravdě ;)

moje 1.básnička

takto končí hromady lidí...bohužel

Splín

http://www.youtube.com/watch?v=O6iBzQXOjPw dny, kdy o nas premejslim. ja o nas vlastne ale premejslim porad. nejsme v tom jen my dva, to ale vis. i presto je tohle muj nejdelsi vztah v zivote. a moje vsechno se stupnuje. nechci vycouvat. kiss me.

...a možná ani nepřijdeš...

Vada dokonalého okamžiku?že jednou skončí

Upřímně

taková meditativní maličkost.... (aneb už je to tu zase)