Respektive Pseudosonet... Verše se mi nedostalo, tak jsem si musel vystačit se svou omezeností...

Omlouvám se tímto všem za publikování tohoto dílka až teď a proto už mimo tématickou soutěž ,nebyl jsem na Psancích delší dobu ,nevěděl o soutěži a tak se nestihl zapojit ...nicméně mám rád výzvy tak jsem neodolal..

Očima milovníka podzimu.

někdy se tak opravdu citím...

... na aktuální téma - co všechno nám zdaní?

Takže rozhodl jsem se sem dát pokračování této povídky... Většina z vás si asi první díl nepamatuje, ale třeba si ho přečtete znova :)... A protože jste si minule stěžovali, že to je krátké, máte tu hned dva díly najednou ^_^

náhodám

„Copak? Vy se snad znáte?“ Vedoucí těžce dosedl na židli. Rukama si prohrábl své zrzavé vlasy a velice tiše, s kapitulací v hlase řekl: „Tak tohle, to děvče zničí.“

citis tu zatez, na kolena nepadas,protoze oni se divaj... snazis se smat, mas divnou krec v obliceji a kdyby neprselo, tak poznaj, ze places... http://www.youtube.com/watch?v=efDKlAlusU8

vzpomínková, jarní, ...

částečně inspirováno 12. stoletím, částečně chutí čaje. nekamenujte mě.