|
Tuto povídku jsem původně psala do soutěže, kde bylo úkolem popsat setkání se svou oblíbenou postavou z knihy.
|
|
My pláčeme pro ně, a oni zatím pláčí pro nás...
|
|
zkrácená, bez poslední části, ta je moc umělá i na mě. photo je moje. máte rádi zastavený hodiny? řečnická otázka.
|
|
Napadlo mne, jak jinak, opět při práci.
Vše už jednou bylo uděláno, řečeno,
však časem zapomenuto, zničeno.
A my znovu objevujeme již objevené.
|
|
málem mi vyprchala
|
|
Rok stará. Asi ani ne tak dobrá, ale proč ji nevyhodit ven
|
|
Nikdy jsem verše či něco podobného neskládala. Ale někdy je prostě chvilka kdy se něco píše samo.. pocity, předem se omlouvám za interpunkci a ostatní chyby.. Ještě v tom moc neumím chodit, no možná ani nebudu.. Ale chtěla jsem se o to podělit.Zjistit zda má někdy,někdo podobné pocity...
|
|
Moje libido se stáhlo nevědomo kam. Zkouším se dráždit sama, ale nervy mám na prasknutí a chuť na sex se pořád nevrací
|
|
Sonet clareovský, AABB CCDD EE FF GG
zadaná slova: pozdrav, okolí, vzpomínka, vlas, směr
|
|
___
|
|
(malá jarní banalitka)
|
|
Nová píseň. Romance v Paříží na podzim roku 2015.
|
|
Jen taková malá, okamžiková...
|
|
Sedím tu u stolu a sedím tu tak sama, osamocena od světa, který přináší do života cukr.
|