|
hezká chvíle v kavárně pod loubím
|
|
září do krajiny
|
|
Někdy mám odpověď na všechno. I na bolest. (a na podzim se vždy vyrojila)
|
|
a za 14 dní se opět setkáme
|
|
Za rýmování se předem omlouvám. Jsem proklatě nemoderní a komerční. Název s ní souvisí jen natolik, že zrovna nebylo po ruce nic lepšího, na co by se dala načmárat. Až se zbavím nohy v sádře, udělám si z toho písničku :-)
|
|
stále to bolí ...
|
|
pověděly tehdy zdi internátu, když vzpomínaly, jak dlouho to trvalo
|
|
a zase ta láska..
|
|
To, co považujeme za „padající hvězdy“, bývají často satelity, obzvláště, letí-li to pomalu.
|
|
Opět jen básnička z deníku, abych ji mohla dát do sbírky. Napsala jsem ji, když mi bylo asi patnáct.
|