dáš?

inspirací byl klavírní koncert a pár vzpomínek na mé hudební období...

čeká každého neopatrného pozemšťana, co příliš - čeho moc, toho je prostě příliš...rozumíme si?;)

Myslím, že nemusím nic moc dodávat, neboť mé názory jsou všude v komentech v posloední době

Utéct realitě

Smutné rozloučení dvou lidí

realita, slovo co naději bere

básnička o andílkovi, kterým dospělí opovrhují a děti jsou naučené nevěřit

Inspirované jednik komentářem ;-]

..týká se hádek, které člověk přechází..buď bos, tedy skromně, s argumenty taktnimi, věcnými..boty jsou pak vylitá srdce z nejhlubších obav a bolestí...tato báseň se mě teď netýká - ovšem týkala..jsem ráda, že stejně jak jsem tou cestou bolestí musela jít, přišel a trny vytahal..

2009

.. nevěřila jsem, že budu ještě někdy schopná rýmovat, .. nebo psát..

hudba je víc. hudba je ticho. hudba je dotek. hudba jsi ty.

Je lepší ztrácet...? Nebo nacházet?