Tvé je bílé a mé rudé..

a je tady zas...

jsou chvíle co tě dostanou..

jedno starší dílko už z minulého léta. musím uznat, že se mi už nedaří psát.

Ehm..

-

Má lásko! Myslím na Tebe, ale Tys příliš vzdálená, a tak si tu jen tak pro sebe veršuji a představuji si, co by mohlo být, kdybys teď byla tady!

tak. sonet... je to takové divné=))

a tak nějak

pocity ležící v dětské postýlce uprostřed hor...

první den na dlouhé cestě

[krev] - jméno hlavního hrdiny, kdyby jste tápali.

1.2.2014 17:45

Pro tu, která pro mne již není. Zklamáním tuto etapu mého života nenazývám, takže i když už není důvod, považuji to za vyznání.