tak po dlouhé době něco přidávám. Trošku kratší, ale aspoň něco :)

Každý den člověk potkává spoustu lidí, ale jen někteří se mu dostanou pod kůži.

Sonet se specifickou stavbou.

(I.N.)dvojitá miniatura(?) ..bez souvislosti s žádnou předchozí básní.. zkrátka "na čistý list papíru"

tak si říkám, jak těžké je někomu říct ne, někoho odmítat a jak nenávidím lidi, co dávají naději, která tam není. Proč to ale dělám i já?

„Mami?“ Ve dveřích pokoje se objevil synovec a ospale si mnul oči. Máma tu není, hochu, hlídám tě. To ale on nevěděl, protože usínal v době, kdy tu má švagrová ještě byla a ukládala ho ke spánku.

...

Ze sbírky: "Balady našich dnů"

.

Život nebožtíka může být i veselý..

Krátká povídka na pobavení.

[*]

Je to epigram... tahle kategorie mi tu chybí...

Tahle báseň vznikla asi před půldruhým rokem jako komentář k dílku, kterým se mi jistá i zdejší autorka pochlubila ještě před publikací. Vytvořit k ní mužskou verzi bylo dílem okamžiku. To už tak někdy bývá, když múzám se nechce spát...

http://www.youtube.com/watch?v=AEmvt0oNPV8&NR=1