Fortuna rozmarná je paní, trnitou stezkou vede nás, kdo uvěří v ni bez váhání, jen ten ví, kterak voní čas...

Mít i nemít... Stav, který je snad prokletý, protože je těžké rozhodnout, zda má cenu doufat... Taková naděje je přílivem i odlivem...

Další smuteční

Popis netřeba, smysl této básně je zcela subjektivní.

zmatená..

Dlouho jsem nepsal o trampování tak zrovna dnes mně něco napadlo podělit se s vámi , stojí to za to.

...

Když jsem ji psal honilo se mi hlavou jak cesta naší ulicí zdánlivě připomíná životní pouť... Od radostných setkání s lidmi až po hovna či kaluže do kterých naší vinou šlápneme. A konečně jsou tu lampy, kterých si většina všímá jen když nesvítí. Jinak je moje první, tak budu moc rád za kritiku)