Úsměv ještě neznamená zájem o něžné hrátky.

...

Cítím to. Jde to zpět. Má mě to. Sakra.

Triolet- dveře, mlčení, ruka, tělo, chvíle..ABaAabAB Když je když trioletů mám dost :-)

Jen tak přemýšlim...

velká láska nezná vzdálenosti....

aneb když vás stesky zalehnou

myšlenky

Lásky je pořád stejně málo, pořád stejně nekonečno, ale hlavně jednou je jí přesně tolik kolik každý potřebujeme, jen však když mi doopravdy chceme... taková k nám jedině je.. jen jako kůň obdiv pro svou vznešenost ona potřebuje.. jinak, co já všímala bych si tě?.. Jen mě máš.. máš mě.. jen to a nic víc...

Aneb když hudba inspiruje k napsání alternativního textu k písni. Doufám, že mě za tuto verzi oslavy neukamenujete. :-)

...

Tahle báseň plná vzdoru mne napadla právě v ono osudné datum loňského roku, kdy i na mne dolehlo cosi neblahého. /Proto ten název!/ A stejně jako v těch, kteří ten masakr zažili, i ve mně se probudil vzdor proti neblahé sudbě osudu! I když depka tvrdě mučí moji duši bolavou, nepadnu jí do područí, mám dost tvrdou hlavu svou! A ač z očí slzy kanou, rty zpívají nový hit: Sny mé krásné, nashledanou! Sejdem se, až bude líp!

Ticho není nikdy úplně prázdné a naopak funguje vždy jako svébytný zvuk, který se nikdy neopakuje. "Pokud se necháte uzavřít do zvukotěsné komory, uslyšíte dva zvuky. Jeden vysoký, který vydává naše nervová soustava a jeden hluboký jejž má na svědomí krevní oběh." - John Cage