|
Strašně mě baví jen tak sednout ke klavíru, zapomenout na všechno a nechat se unést fantazií. Říká se, že každá tónina má svoji vlastní barvu a náladu. Tak tohle je pro mě d-moll :-)
|
|
...
|
|
///
|
|
tajnou vyšetřovací službou vzápětí odtajněno... s mírnou nostalgií:-))))
|
|
...teoreticky vždycky spojené s novými začátky...které končí ve vteřině, kdy končí slunný den...(věnována...někomu, koho jsem potkala už dávno, ale teprve teď jsme si podívali do očí...:))
|
|
... Když vítr utichne, a nestane to tiché... úplné bezvětří
|
|
VYtvořeno vždy na 5 zadaných slov
.... trochu pro odlehčení mé obvyklé tématiky:-)
slova zadával:.... spřízněná duše:-)
|
|
William Parrish a jeho slova byla podnětem.
|
|
Tak zase jednu zamilovanou... :) Inspirace se váže k motýlovi, který mi otevřeným oknem vletěl do pokoje a chvíli kolem mě kroužil, jako by si mne prohlížel, dokud znovu nenašel otevřené okno. :) Věnováno samozřejmě tomu, koho v srdci nosím. :))
|
|
...
|
|
Ze sbírky: "Kadaňské toulky",
Autor fotografie: Ladislav Renner,
Vřelé díky za souhlas s použitím fotografie.
|
|
..při poslechu mě věnované písně od milé ženy..
|
|
někdy je zbytečný počítat mrtvý výročí.. dneska to jsou dva roky. dnesky by to byly dva roky. *
ani nevím, o čem ta báseň je. psala jsem ji v metru. míchaly se ve mě všecky myšlenky, nemá význam, snad jen jednotlivý pocity v ní.
|
|
Básnička s hádankou. V básni je skrytý jeden obor lidské činnosti.
Uhodne někdo?
|
|
snaží se toho tolik říct. . .
|