Ve vlacích se píše skoro samo..

moje pocity méněcennosti volný verš

Vykřičet a zbavit se alespoň trochy úzkosti..

Nesnažte se hodnotit jednotlivé podružnosti. Raději hodnoťte báseň jako celek. (za gramatické chyby se předem omlouvám)

Trošku dost mi vlastně vadí to rozlišení básní... teď si někdo přečte, že je to taková a taková báseň a nebude mít to potěšení z překvapení a odhalení... Každopádně, byl to sen. Jenom takovej malej sen...

Vím, že už tu jednu takovou mám, ale ta byla k jiné příležitosti. Teď je to jen na něm....

a hlasy do hlavy lžou a nelžou. Neměň se. Jsou krásný (jaký jsou)..

Tohle jsem kdesi jinde dal jako komentář k básni autorky, kterou i zde znáte! Jmenovalo se to , tuším, "Štětec lásky!" A pak jsem to povýšil na dílko a předhodil lvům! Napadlo mi, že byste si to třeba chtěli přečíst i tady...Nikoho však nenutím!

Pro...

nemám co dodat...snad jen, abyste si v tom našli to, co v tom hledáte...smysl nepředložen...