|
ubohý italský sonet, který lze zařadit mezi mé první... měl poměrně pozitivní ohlasy na jedné vnitro-školské soutěži, ale zajímala mě objektivní kritika
|
|
1.1. 04:05
Vkládám poslední sračku napsanou pár vteřin před usnutím, bez úprav, z mobilu a tím končím s psanci. Sbohem.
Jasný, rozsekej to, doplň interpunkci, dej to do kurzívy a zvětši písmo, zarovnej na střed, doplň na konce řádků nějaké ty podobně znějící slova, vybodni se na obsah, stačí, když budeš psát o své samotě mezi sedmi miliardami lidí, hlavně aby se dal rozeznat pětioký trochej, elá hop a je z toho báseň.
|
|
Jsou to děvy veselé.
|
|
ačkoli je mi to proti srsti..
|
|
Promiňte psanci, poezie poněkud pokulhává.
|
|
Neděle
|
|
- úskalí sezony -
|
|
Co cítíte, když vám uprostřed noci zazvoní telefon a vytrhne vás z poklidného spánku?
|
|
Občas se minou dvě duše v čase a prostoru, ale přesto se duchovně stanou jedním.
|
|
Ještě příjde úprava... psáno na tabletu
|
|
......
|
|
EXPERIMENT ? spíš jen pocity co se ve mě nahromadily a musely jít ven...koho tím pobouřím, omlouvám se, ale tohle je můj názor !
|
|
nový život, nová doba, nová tvorba a furt já
|