...tak ještě trocha podzimní melancholie...

...

Ze sbírky: "Balady našich dnů"

když člověk neví...tak je to docela špatný, když je člověk nerozhodný...tak je to ještě horší...a když jednou konečně pochopí je to horší než by pan Konec světa řekl...

při koncertě Jamese Harriese, převedeno do ženské osoby, spjaté se mnou, cítí. třeba si ji pusťte ke čtení http://www.youtube.com/watch?v=x-t6yoCutaw&feature=related

eva cassidy all day long.. miluju ji.

Láska je naše slunko zlaté, které nám září na cestu a v Tobě, děvče boubelaté, snad nalézám svou nevěstu...

Ani nevím jak mě těchto pár veršíků napadlo, ale najednou tu byly a já je jen chci poslat dál......

Sen nebo skutečnost?

Nestydova báseň s příznačným názvem "O studu".

Takhle si to představuji.

bez anotace

hravý vstup