vlastně... je to... pořád to samý... Věnováno.

... dávám to sem asi hlavně pro Laylu... ještě to není hotové, ale zrovna jsem se nějak zasekla a bude to trvat dlouho, než se doberu pokračování... a možná by docela stálo za to vědět, jestli to pokračování má cenu. Díky.

Je to bez kontextu, který možná může chybět...

24.1. **

dneska na žofíně, krásně svítilo slunce a všecko bylo hrozně dobrý a já šťastná.))

... něco trošku delšího... enjoy it...

Taková... o mým egu... hodně... je asi blbá. Já nevím, je mi fakt divně.

photo by LaylaJaglovs.

Je to jenom... něco dost rychlýho... není mi dobře... Věnováno.

věnováno ... ani nevím komu. Trochu jednomu klukovi z kavárny, trochu Andělovi... trochu kytaristovi. prostě věnovaná. a je to úplná fikce.

Takže... něco jakože druhý díl...? hm.. možná... snad... je to k pochopení, ke čtení... bojím se, že se někde seknu a celá povídka půjde do háje... Buďte trpělivý prosím. A nezlobte! ;)

nevím.už nevím.

.. a tak jsem si na krk navlíkla eiffelovku a užívala si sluníčko. dělala ze sebe, naprosto neoprávněně, slečnu (rodu ženského) a utápěla tě v mejch okatejch punčochách..

jaro.tram do Modřan.nábřeží.slunce.a nevyplněná stránka v diáři.šetřete mě.

Věnováno T. Nedokážu říct nic jinýho. Děkuju. / je to brak, tak to omluvte. A nezlobte se za delku;)/

.. jedna ze starších věcí. 8.3.09

Je to... slohovka... co víc byste chtěli...

Jak upřímní dokážou být... Když jednou ztratím... Mám jistotu, že o Vánocích se o nich dovím... A pak... Pak rok zase nic... Je to inspirováno jednou smskou... Která vzbudila výčitky a smutek... Ale stejně... Jen veselé mohou být - přál vám snad někdo něco jiného? Ne...

just dreaming... s příměsí trochy toho strachu... Věnováno.