co nebo koho krmíme?

...


je ráno a stejnej pokoj
stejná kuchyň a topinkovač
to není reklama, ale tady a teď..
venku se hroutí svět
a tady uvnitř svítí slunce
dělaj se topinky a vaří kafe
z tele(VIZE)jsem si udělala konferenční stolek
- je v obýváku a mám na ni vázu
bez květin, těch mám dost na zahradě



má mě topit, nějakej ďábel v blátě?
pokud skočím na tento level...tak jasně že bude
ale řeší tohle strom, nebo kos, vrabec?
přemýšlí o tom voda, hledá břeh?
hledají hory horizont, orel křídla
ví o tom co mají...


tohle ráno je fascinující tím že se stalo
že voní káva a topinky
třeba mě těší že neuváznu v koloně
že najdu místo k zaparkování
a kdyby ne , je to stejně jedno
prostě to přijde jinde...


když vše nechám plynout
nastane ticho a prázdno
v něm je vlastně to všechno
nemusím být osvícená pouliční lampou
a myslet si jak jsem vymeditovaná
je to bez násilí, je to přirozenost
bez hledání a odporu v sobě

zaběhnutá jsem byla už dost
stejné slepé koleje
odstavený vlaky
a pustý nádraží
myšlenky a pavouci , sítě
mystifikace a paranoia
jo to byl fičák...

prošla jsem a jdu dál
je dobrý se poznávat
často mě to děsilo co jsem nacházela
ty chapadla a cela
topení se a volání
pomoc přišla vždy z klidu
pak se to stalo nějak samo
mysl to nevyřeší jen straší
ego je cukr a bič

přitáhla jsem ty věci
je nutný si to přiznat
je to hra s mnoha labyrinty
ale já mám moc to nějak měnit
...vidím i to zlo v sobě
je lepší krmit toho vlka
kterého v sobě opravdu cítím



---konec přenosu z Beskyd


vylezete na vrchol a vidíte jak jsou věci jednoduchý
roztrhnete si plíce i žebra
vyndáte ten pocit a dáte nad propast
aby bylo nějaký drama
ale uvnitř srdce není co řešit
není kam padat
snad k sobě dovnitř




...