 22.02.2020 15 704(24) 0 |
Soumrak pad do větví
jak hejno kvíčal
Doutná nám pod nohama
V pasekách popelaví
prosby co nikdy nikdo nevyslyší
Do stébel trávy
bubínkem z kůže polních myší
svolávám marně déšť a sníh
Doutná nám pod nohama
Moranin závoj odvlál s větrem
Tiše a navždy
tak jako předvčerejší zprávy
Doutná nám pod nohama
Někdo jde kolem
Zubatým ostřím
stromům stíná hlavy
01.02.2021 - 06:12Poezie anonymity: To jsi mě asi trochu dost přechválil :) Ale moc děkuju, těší mě, že Tě zaujala.
31.03.2020 - 10:37Nádherná báseň. Vlastně často nevím, co ti k básním psát, protože jsou z mého pohledu dokonalý. Snad jen... že stále čekám na sbírku, abych tvá slova měla vždy po ruce :-). Díky za ten zážitek i prožitek... :-)
24.02.2020 - 08:09Amadeo´´: Jsem rád, že jsi se tu zastavil. Je to jak říkáš. Hlavně, abychom tu přírodu nakonec nezdolali jedy, kterými se snažíme spasit to, do čeho jsme ji dostali. Mám to doma z první ruky a je to vážně boj...
Díky za Tvé zamyšlení.
Díky za Tvé zamyšlení.
23.02.2020 - 23:27Hm, z dýmu může brzy být něco horšího... Přijde mi, že i Ti nejzarytější odpůrci globálního oteplování musí čím dál častěji vidět, že se opravdu něco děje a Země přestává být díky nám v dobré kondici.
Naštěstí má příroda vlastnost sebeuzdravení a snad si jednou poradí i s člověkem. Tímhle se aspoň trošku uklidňuju. Moc pěkná báseň, k zamyšlení...
Naštěstí má příroda vlastnost sebeuzdravení a snad si jednou poradí i s člověkem. Tímhle se aspoň trošku uklidňuju. Moc pěkná báseň, k zamyšlení...
22.02.2020 - 12:23Léta ztrácíme neviditelné
a nic.
Dlouho ztrácíme vnímatelné
a nic.
Nyní ztrácíme nepřehlédnutelné
a nic. A bubny sílí.
Už nebudou to kůže myší.
pro naši rasu musí
matka Zem udeřit
na tóny vyšší.
a nic.
Dlouho ztrácíme vnímatelné
a nic.
Nyní ztrácíme nepřehlédnutelné
a nic. A bubny sílí.
Už nebudou to kůže myší.
pro naši rasu musí
matka Zem udeřit
na tóny vyšší.
22.02.2020 - 09:41Díky moc za Tvůj komentář a zamyšlení. Pocity z posledního půlroku. Pořád jen kácíme. Vítr, nebo brouk, pořád něco. Půl hektaru čerstvě vysázených buků nám sežraly přemnožený myši. Doufal jsem, že je přitlumí zima. Ta ale nebyla. Navíc nějakej blb zřejmě likviduje dravce. Už jsme našli několik hromádek peří. Taková trochu marnost je to...
22.02.2020 - 08:52Velmi citlivá (jak jinak od Tebe) a nápaditá ekologická protestní báseň. Jsou v ní bubínky kůže přemnožených myší a volání po Moraně, která byla negativním symbolem, symbolem zimy, smrti a najednou nám chybí. Jak jsem napsal, s velkým citem připomínáš, že vše i to co se nám nelíbí tu má své místo.
Je hodně aktuální, stála by za publikaci i mimo prostor literárních serverů.
Je hodně aktuální, stála by za publikaci i mimo prostor literárních serverů.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Z dýmu : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Zahrada
Předchozí dílo autora : Zpod Vysoké
» vyhledávání
» menu
novinky [65] literatura [58/333] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory kontakt - formulář statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
Sebastián Wortys řekl o Singularis :Systematick-á/ý genderfluid intelektuál fascinovan-ý/á veřejnou hromadnou dopravou, kter-á/ý mě kontaktoval(a) v reakci na závěr knihy Vtiposcifilo-z/s-ofie a mou aktuální poptávku po lidech společných zájmů. Díky n-í/ěmu jsem se, podobně jako Severak, dozěděl o psanci.cz.
