 24.02.2017 4 1003(13) 0 |
Noční ulicí jdu stále dál,
vítr cuchá mi vlasy.
Hlavou plyne jen vzpomínek pár,
na dávno minulé časy.
Ve vzduchu cítím jiskření věků,
slyším hlomoz mečů a rytířů křik.
V dálce se zablýsklo a obzor se mění,
jak by ho zaklel kouzelník.
Noční ulicí jdu stále dál,
kostel co míjím léta tu stál.
Na věži odbíjí hodiny,
zvuk v raním rozbřesku jediný.
Nový den začíná, kdo by se bál,
zastavit čas, to bych si přál.
vítr cuchá mi vlasy.
Hlavou plyne jen vzpomínek pár,
na dávno minulé časy.
Ve vzduchu cítím jiskření věků,
slyším hlomoz mečů a rytířů křik.
V dálce se zablýsklo a obzor se mění,
jak by ho zaklel kouzelník.
Noční ulicí jdu stále dál,
kostel co míjím léta tu stál.
Na věži odbíjí hodiny,
zvuk v raním rozbřesku jediný.
Nový den začíná, kdo by se bál,
zastavit čas, to bych si přál.
18.03.2017 - 22:13shane: Tvá báseň k duši mé potichu promlouvá,
krásná a spanilá, jak andělský chór.
Pochvala srdce se právě teď dotýká,
děkuji velice, vážím si mnoho,
vyznamenání toho.
Nemůžeš zastínit Nebásníka,
který své první básně teď skládá.
Velice si cením pochvaly BÁSNÍKA,
verše tvé mám moc ráda.
krásná a spanilá, jak andělský chór.
Pochvala srdce se právě teď dotýká,
děkuji velice, vážím si mnoho,
vyznamenání toho.
Nemůžeš zastínit Nebásníka,
který své první básně teď skládá.
Velice si cením pochvaly BÁSNÍKA,
verše tvé mám moc ráda.
18.03.2017 - 20:03Ulicí kráčíš v zadumání,
ve větru vlas se třepetá,
co skrývá noc, ty nemáš zdání,
minulost v mysli rozkvétá...
Vzpomínky na to, co jsi četla,
zaslechla, film cos viděla,
ryk bojů poblíže bran Pekla,
kdy chví se duše omšelá...
Mysl se z minulosti vrací,
hodiny věže odbíjí
čas, kdy se v hnízdech budí ptáci,
jitro má z růží košili...
Miluješ rána plná ticha,
kdy noc se se dnem střídá zas,
člověk okouzlen sotva dýchá,
přál by si zastavit teď čas...
*****************************
Jak píše Zamila,
cos v sobě skrýváš asi,
obraznost spanilá
a letmý dotek krásy,
ještě to uzrát nech,
rozmlouvej s klávesami
(než zklidní se tvůj dech!),
pak verše přijdou samy...
:-)
(až sklidní se tvůj dech)
ve větru vlas se třepetá,
co skrývá noc, ty nemáš zdání,
minulost v mysli rozkvétá...
Vzpomínky na to, co jsi četla,
zaslechla, film cos viděla,
ryk bojů poblíže bran Pekla,
kdy chví se duše omšelá...
Mysl se z minulosti vrací,
hodiny věže odbíjí
čas, kdy se v hnízdech budí ptáci,
jitro má z růží košili...
Miluješ rána plná ticha,
kdy noc se se dnem střídá zas,
člověk okouzlen sotva dýchá,
přál by si zastavit teď čas...
*****************************
Jak píše Zamila,
cos v sobě skrýváš asi,
obraznost spanilá
a letmý dotek krásy,
ještě to uzrát nech,
rozmlouvej s klávesami
(než zklidní se tvůj dech!),
pak verše přijdou samy...
:-)
(až sklidní se tvůj dech)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
» vyhledávání
» menu
novinky [65] literatura [58/333] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory kontakt - formulář statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Hardtosay [1]» řekli o sobě
pocitová řekla o charogne :mám tě ráda čuňátko. a doufam, že seš teď šťastná. těšim se na barvení tvý hlavy, na všechny pierce, těšim se na společně prožitej Trutnov...
