17.03.2024 3 100(11) 0 |
Chybí mi mé staré já,
které nad mapou tvého světa,
bádalo jako Vasco da Gama.
V tvém pohledu,
v tom rozlitém oceánu,
splývalo ve svobodě vln.
V srdci mu pučely,
květy bělavých konvalinek,
pod sluncem tvého bytí.
To dusné příšeří,
vyvětral skrze jeho smysly,
tvůj slzavý smích.
Tolik drobností,
které když se vypaří,
způsobí jeho zkázu.
A nyní mé staré já,
nekráčí se mnou, ale čeká tam,
na tom našem místě.
které nad mapou tvého světa,
bádalo jako Vasco da Gama.
V tvém pohledu,
v tom rozlitém oceánu,
splývalo ve svobodě vln.
V srdci mu pučely,
květy bělavých konvalinek,
pod sluncem tvého bytí.
To dusné příšeří,
vyvětral skrze jeho smysly,
tvůj slzavý smích.
Tolik drobností,
které když se vypaří,
způsobí jeho zkázu.
A nyní mé staré já,
nekráčí se mnou, ale čeká tam,
na tom našem místě.
Chybí mi mé staré já : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Utíkající noci
Předchozí dílo autora : Ještě jednou