 13.12.2023 4 129(6) 0 |
Neznámý hlas mi v mysli zpívá,
hledám slova povzbudivá,
stále se učím z vlastních chyb.
Bolest vždycky přejde,
co bylo neodejde.
Zbylo mi poslední zamyšlení,
vesmír nám život vdechl,
bez něho jsme nic.
Stále se cítím jako holka srdnatá,
ač staří na mne pokukuje,
a já se mu směji do očí,
a vím, že se mu nevzdám.
14.12.2023 - 13:30Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Moje zamyšlení : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Jít stále dál
Předchozí dílo autora : Ať zvony štěstí zvoní nám
