Rozloučení

Spadl na mně strom poznání
a jak padal z hůry, vyrazil vůli mou
a já fláknul jsem s pilou i sekyrou.

Lesu jsem se dal, meze nepoznal
a když stroje uvařil jsem
prostě jsem se vzdal.

Tělo mé to ví, dlouho žadoní
co pro mne prohrou, jemu vysvobození.
Duše má se ptá, co dál dělat má?

Já jí na to řekl- stejně bych klekl,
kdo by tě pak nes, musela bys do nebes.
Kouká se po kraji, mlčí.

Je tu nový rok, půjdeme krok sun krok
spolu se neztratíme
vždy se nějak uživíme.

Z lesa opět volají, odpovědi žádají
celý rok byl jsem sám
na večírek nepřizván. Toť povídám...

-že změnil jsem hajného za p. Hajného
není on však lesa pán
v logistice je však znám.

dýchat budu pro něho
Já těžař ,listím a jehličím zulíbán.
Tu k lesu se podívám- děkuju.