22.05.2019 8 1009(16) 0 |
Když už ne za lásku
tak za štěstí
rvala bych se
ale zbyla tu jen naděje
která s podzimem
rozplyne se
(Jako když zežloutne listí)
Teď už jen zbývá
rozloučit se
což se nekoná
(karty už jsou rozdaný)
tak aspoň pozdravuj
svýho psa
než se z tebe stane ta
dlouhá bolestná ozvěna
tak za štěstí
rvala bych se
ale zbyla tu jen naděje
která s podzimem
rozplyne se
(Jako když zežloutne listí)
Teď už jen zbývá
rozloučit se
což se nekoná
(karty už jsou rozdaný)
tak aspoň pozdravuj
svýho psa
než se z tebe stane ta
dlouhá bolestná ozvěna
24.05.2019 - 09:58
slnečnica: výkřik do ozvěny. Řvu “knihovna” a vrací mi to jen “hovna”
22.05.2019 - 13:10
Poděl no. Se asi nechce vázat, má toho moc. Když listy zežloutnou, dozrajou palice.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Planá : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Hulvát ze stanice Praha
Předchozí dílo autora : Když přestane
» vyhledávání
» menu
novinky [65] literatura [58/333] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory kontakt - formulář statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
človiček řekl o "Autor"sám :Jsme stejní,ve verších ostatních hledáme sebe,hledáme odpovědi na své pocity,emoce,lásky,bolesti trápení.Jsou verše které nás přesahují a verše které teprve rostou,přesto to píše jedna velká bytost složená z lidí,Mějme tu bytost,naše kolektivní fluidum rádi,rozvíjejme ho a pomáhejme mu.S láskou k Vám všem človíček.