|
Ze sbírky: "Balady našich dnů"
 19.05.2008 11 1517(38) 0 |
|
|
Před Pánem Bohem
Na lůžku starý pán,
přes půlrok tu leží,
sebou nenáviděn, lidmi milován.
Unaven myšlením a přec,
dumá a dumá dál,
dokud není umrlec.
***
Jednoho rána volá pán:
„Pojď má ženo, pojď ke mně.“
Myšlenkami namáhán.
„Ó můj drahý, v klidu buď,
nenamáhej tělo své,
ať přitisknout se mohu na tvou hruď.“
„Má ženo dál se kliď,
a slyš má slova,
slyš a se mnou za mě se styď!
Hleď náš krásný dům,
ten pro tebe jsem koupil,
ale z peněz sirotkům!
Lhal jsem ti, lhal,
a teď Bůh mě nutí,
abych své hříchy přiznával.
***
Na lůžku starý pán,
přes půlrok tu leží,
sebou nenáviděn, lidmi milován.
Unaven myšlením a přec,
dumá a dumá dál,
dokud není umrlec.
***
Toho odpoledne volá pán:
„Pojď můj synu, pojď ke mně.“
Myšlenkami přemáhán.
„Pane otče, v klidu buďte,
nezmáhejte srdce své
a svou nemoc neprobuďte!“
„Můj synu zůstaň stát,
a slyš co pravím,
slyš a nepřestaň mít mě rád.
Ač nevzdělán, máš své místo v práci,
co uhájil jsem pro tebe,
leč nechtěl jsi mé pomoci.
Lhal jsem ti, lhal,
a teď Bůh mě trestá,
za hříchy, co jsem napáchal.
***
Na lůžku starý pán,
přes půlrok tu leží,
sebou nenáviděn, lidmi milován.
Unaven myšlením a přec,
dumá a dumá dál,
dokud není umrlec.
***
Onoho večera volá pán:
„Pojďte Otče, pojďte ke mně.“
Myšlenkami udrásán.
„Můj Synu, u tebe stojím,
prav, co žádáš,
rád Ti vyhovím.“
„Pane knězi, prodloužená ruko Pána Boha,
dejte mi posledního pomazání,
až odejde má duše nebohá.
Trpě v nemoci dumal jsem pouze,
a pak pochopil,
jak žil jsem špatně a uboze.
Lhal jsem, lhal,
a teď Bůh mě potrestá,
za hříchy, co jsem napáchal.
***
V rakvi starý pán,
poklidně tu leží,
sebou, i lidmi milován.
I lidmi milován, přec,
nebudou pána nenávidět,
vždyť je umrlec.
Na lůžku starý pán,
přes půlrok tu leží,
sebou nenáviděn, lidmi milován.
Unaven myšlením a přec,
dumá a dumá dál,
dokud není umrlec.
***
Jednoho rána volá pán:
„Pojď má ženo, pojď ke mně.“
Myšlenkami namáhán.
„Ó můj drahý, v klidu buď,
nenamáhej tělo své,
ať přitisknout se mohu na tvou hruď.“
„Má ženo dál se kliď,
a slyš má slova,
slyš a se mnou za mě se styď!
Hleď náš krásný dům,
ten pro tebe jsem koupil,
ale z peněz sirotkům!
Lhal jsem ti, lhal,
a teď Bůh mě nutí,
abych své hříchy přiznával.
***
Na lůžku starý pán,
přes půlrok tu leží,
sebou nenáviděn, lidmi milován.
Unaven myšlením a přec,
dumá a dumá dál,
dokud není umrlec.
***
Toho odpoledne volá pán:
„Pojď můj synu, pojď ke mně.“
Myšlenkami přemáhán.
„Pane otče, v klidu buďte,
nezmáhejte srdce své
a svou nemoc neprobuďte!“
„Můj synu zůstaň stát,
a slyš co pravím,
slyš a nepřestaň mít mě rád.
Ač nevzdělán, máš své místo v práci,
co uhájil jsem pro tebe,
leč nechtěl jsi mé pomoci.
Lhal jsem ti, lhal,
a teď Bůh mě trestá,
za hříchy, co jsem napáchal.
***
Na lůžku starý pán,
přes půlrok tu leží,
sebou nenáviděn, lidmi milován.
Unaven myšlením a přec,
dumá a dumá dál,
dokud není umrlec.
***
Onoho večera volá pán:
„Pojďte Otče, pojďte ke mně.“
Myšlenkami udrásán.
„Můj Synu, u tebe stojím,
prav, co žádáš,
rád Ti vyhovím.“
„Pane knězi, prodloužená ruko Pána Boha,
dejte mi posledního pomazání,
až odejde má duše nebohá.
Trpě v nemoci dumal jsem pouze,
a pak pochopil,
jak žil jsem špatně a uboze.
Lhal jsem, lhal,
a teď Bůh mě potrestá,
za hříchy, co jsem napáchal.
***
V rakvi starý pán,
poklidně tu leží,
sebou, i lidmi milován.
I lidmi milován, přec,
nebudou pána nenávidět,
vždyť je umrlec.
Ze sbírky: Balady našich dnů
03.07.2018 - 18:16SOUZNÍLKA: Vazne dekuji, takove hezke chvaly se clovek nedocka kazdy den :)
06.05.2018 - 18:04Jsi tak hlubokého nitra bytost....Nádherný hlas....Až mne hřejivě rmazí...Nádherné..nááádherné...Nádherné....
14.11.2014 - 13:04Amelie M.:
Je pravda, že tohle je snad vůbec nejdelší básnické dílo, co jsem kdy dal dohromady, to jsem měl tehdy ještě nějaké nápady :-) :-D
Je pravda, že tohle je snad vůbec nejdelší básnické dílo, co jsem kdy dal dohromady, to jsem měl tehdy ještě nějaké nápady :-) :-D
07.11.2014 - 23:10moc povedený počin.. i když je delší, stojí za to číst či poslouchat od konce.. díky ;)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Před Pánem Bohem : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Citát-6
Předchozí dílo autora : Společnost je Kat
» vyhledávání
» menu
novinky [65] literatura [58/333] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory kontakt - formulář statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Reiko [13], lk.firefox [12], Crystal [9], zlatesvetlo [7], Maureen [7], ZaZu [1], Tomáš Černý [1]» řekli o sobě
NoWiš řekl o dvakredencedekadence :Jednou mi hasila obličej, když jsem se popálil. Dodnes mi tam nerostou vousy. Prý to pak chutnalo jako karamel. Jednou mě popálila. Rusalka bez rybníčku, bolavá duše, námět na mý nejkrásnější básně. Kupodivu pořád šťastná, i když byste to do ní neřekli. Bolavá a šťastná. Jako odřený koleno v létě. Mám tě rád. Koleno, poleno.
