Jdeme dál

Svou malou dlaní smazávám nápis na tabuli,
nelíbí se mi - neumím číst, ani psát,
ani nerozumím té cizí řeči,
jen nechci se těch divných písmen bát.

Kdyby šlo smazat, to co neznáme
a z čeho máme strach,
jedním tahem ruky všechno změnit,
a proměnit v prach.

Pak nevědomost by vládla světem,
kolem nás plno smazaných tabulí,
strach pořád mezi námi,
ruce špinavé a výraz strnulý.

Postoupím o kousíček dál
a k nelibosti mé, začnu se učit,
pohodlí vyměním za řeholi
a za své činy budu ručit.