|
mělo by se jednat o jakousi úvodní báseň sbírky, ale upřímně s ní moc spokojený nejsem, takže si počkám na vaše názory. Zatím je to spíše na koš
 20.06.2016 6 1026(14) 0 |
A tak
si skládám
mozaiku nedokonalou
střípečky,
střípky,
střepy života
skládám
některé na papír vypadnou
si skládám
mozaiku nedokonalou
střípečky,
střípky,
střepy života
skládám
některé na papír vypadnou
Ze sbírky: mozaika střípků života
21.06.2016 - 21:23slnečnica: Děkuji mockrát za komentár. :) Něco zkusím vymyslet.
Ten komentář... no děkuji. :) Je to hlavně v rámci humoru. Tak snad se někdo zasmál. Třeba ty, když to máš, tak jak to máš (my víme) :)
Ten komentář... no děkuji. :) Je to hlavně v rámci humoru. Tak snad se někdo zasmál. Třeba ty, když to máš, tak jak to máš (my víme) :)
21.06.2016 - 08:03Lasak: Určite nepatrí do koša. Môže zostať aj bezo zmeny - menej je niekedy viac, však vieš... ale je pravdou, že mi pripadá akási neukončená. Skús sa pohrať so záverom, dobre? "Některé na papír vypadnou a jsou z toho verše, samozrejmě - o životě." To je návrh, Ty si autor, je to na Tebe Honzo. ;) A 100 bodov za Tvoj posledný komentár k tejto básni. ;)
20.06.2016 - 23:08A42: děkuji za názor. důvod vyhození? pokud to má být něco v rámci lichotky, takděkuji, ale nedokonalý je můj život stejně jako poezie. navíc to má i 2. důvod. Křest mé skromné sbírky ponese název "nedokonalá poezie pro nedokonalé lidi"
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
mozaika života : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Muší přísloví
Předchozí dílo autora : Svíčka, víno, Baudelaire, a vzpomínky
» vyhledávání
» menu
novinky [65] literatura [58/333] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory kontakt - formulář statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Diog [4]» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)
