 21.07.2015 3 922(8) 0 |
Temnota prochází krajinou
mlha je její předzvěstí
mrazivý závan kamarád
a ticho její družka
Hvězdy náhle zhasínají
jak lampiony štěstí
na konci své pouti
Měsíc pomalu bledne
snad strachem
z toho co přijde
Pak náhle odnikaď
ozve se cvrdlikání
zpočátku snad trochu nejisté
co probouzí jiné ze spánku
Teď to přichází
a nad hladinou řeky
se do výšky vznesou
první paprsky
mlha je její předzvěstí
mrazivý závan kamarád
a ticho její družka
Hvězdy náhle zhasínají
jak lampiony štěstí
na konci své pouti
Měsíc pomalu bledne
snad strachem
z toho co přijde
Pak náhle odnikaď
ozve se cvrdlikání
zpočátku snad trochu nejisté
co probouzí jiné ze spánku
Teď to přichází
a nad hladinou řeky
se do výšky vznesou
první paprsky
28.07.2015 - 00:03
někde u : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : dívka u okna
Předchozí dílo autora : Pomalu ale jistě
» vyhledávání
» menu
novinky [65] literatura [58/333] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory kontakt - formulář statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
HellRammCZ [11], Athar [9], Niemand [8]» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)
