 28.02.2015 11 727(17) 0 |
Mysl má
touhou plá
odhalit,
duše má
dobře zná
zemi pyramid.
…
Právě teď
můj vnitřní svět
hledá klid.
Sbohem dám
ozvěnám
z doby pyramid.
touhou plá
odhalit,
duše má
dobře zná
zemi pyramid.
…
Právě teď
můj vnitřní svět
hledá klid.
Sbohem dám
ozvěnám
z doby pyramid.
Ze sbírky: Duše píše... básně
03.03.2015 - 19:42j.f.julián: Díky :) Dalo by se pokračovat... A právě s omámením pyramidami jsem touto básní skoncovala. Snad .)
03.03.2015 - 15:59homére asi si mně nepochopil, já narážel na to, že je ta
2x pyramid, což může být-já bych napsal třeba-nenechám se omámit, ale to je můj cit a styl, každopádně to je jen postřeh...
2x pyramid, což může být-já bych napsal třeba-nenechám se omámit, ale to je můj cit a styl, každopádně to je jen postřeh...
03.03.2015 - 15:45je to hezké-jenom jsem trochu zklamán, jelikož jsem dychtivě očekával rým na slovíčko-pyramid...
01.03.2015 - 15:55Ach, vzpomínka na Egypt, ...i když pyramidy se nachází i jinde, ale cítím, že ta báseň, je trochu o něčem jiném /minulé životy? / .... ale krásná...
01.03.2015 - 11:26Lenča: Takže Tys tam snad opravdu byla? Četl jsem, že kdo propadl tomu kouzlu, musí se tam stále vracet...O pyramidách jsem pár věcí četl a bylo to moc zajímavé...:-)))
01.03.2015 - 08:58shane: To bych právě nerada. Už vím, co mě tam tak lákalo a je potřeba dát tomu sbohem. Naštěstí mám pocit, že to jde. Tak uvidíme.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Ozvěny minulosti : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Přes práh dospělosti - 7. Však největší dar už dávno dostala...
Předchozí dílo autora : Přes práh dospělosti - 6. Téměř interview s "upírem"
» vyhledávání
» menu
novinky [65] literatura [58/333] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory kontakt - formulář statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)
