..baví mě hrát si s tou velikostí písma a tak... ulice..jsou nebo ne? a i kdyby byly... stejne zabloudis
05.03.2008 7 1776(17) 0 |
Nevim, kde se nacházim,
jezdim metrem sem a tam,
kupuju si lístky na autobus...
Zapoměla jsem, že mám pernamentku.
Můžu se tu motat,
do nekonečna
A mam dojem,
že plánek města nepomůže.
/jsou vůbec někde ve mně ulice?/
po kterých by se dalo chodit?
značky a tak podobně?
a nějaký omezení rychlosti?
Co policie,
ta tu určitě neni...
a nebo je zkorumpovaná
asi tak, jako ta tady...
jezdim metrem sem a tam,
kupuju si lístky na autobus...
Zapoměla jsem, že mám pernamentku.
Můžu se tu motat,
do nekonečna
A mam dojem,
že plánek města nepomůže.
/jsou vůbec někde ve mně ulice?/
po kterých by se dalo chodit?
značky a tak podobně?
a nějaký omezení rychlosti?
Co policie,
ta tu určitě neni...
a nebo je zkorumpovaná
asi tak, jako ta tady...
07.03.2008 - 15:23
je to spíš takový deníkový zápisek...než báseň...
ale i ten má svou hodnotu;) velikost písma tam je...ale docela nenápadná;)
ale i ten má svou hodnotu;) velikost písma tam je...ale docela nenápadná;)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Ulice : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : (Za) životem
Předchozí dílo autora : Ignorace přestala fungovat
» vyhledávání
» menu
novinky [65] literatura [58/333] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory kontakt - formulář statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
shane řekl o Severka :Má šťastná hvězdička, která mne svými krásnými básněmi inspirovala k mnohým hříškům. Díky úspěšnému starosvatění naší skvělé kámošky a básnířky prostějanka se známe ještě z dob, kdy nám bylo oběma krásných sedmnáct / jí jednou, mně hned třikrát!/. To je věk, kdy se člověk rád nadchne pro všechno krásné, ještě neumí skrývat své pravé city a nemá daleko pro velká slova! A když pak narazí na někoho podobného, je to paráda a skvělý odvaz! Milá Lenko! I já si vážím Tvého upřímného přátelství, které, jak se zdá, přežilo i zkoušku dospělosti, o čemž svědčí i to, že jsem jedním z VIP, kterým jsi tu postavila pomníček z milých slůvek. Je pravdou, že jsme se už dlouho nikde nepotkali a třeba ani ještě dlouho nepotkáme, ale když je mi smutno, kouknu na nebe a vzpomenu si, že jedna hvězdička tam kdysi svítila jen pro mne, že mne někdo zval svým milým sluníčkem a otvíral mi srdce dokořán, aniž by mne znal jinak než z těchto stránek. Bylo moc milé si číst podobné věci i kdyby to byl jen milosrdný klam...;oX