|
V dobách nedávných, kdy na venkově v každém druhé usedlosti bylo v chlívku jedno nebo několik prasat, měli někteří chovatelé v okolí morbidní zvyk pojmenovat prase po neoblíbeném vedoucím v zaměstnání. V nedaleké obci žije člověk, který chová tato hospodářská zvířata dodnes. Údajně je po mnoho let pojmenovává jediným jménem. Klaus.
 26.02.2013 10 1503(20) 0 |
Nastal čas zabíjačky
žádnej sníh -sračky.
Pašíka už z chlívku vedou
příbuzní se záhy sjedou.
Je to zázrak či div něčí
prase mluví lidskou řečí.
Povídám vám lidé drazí,
všechno maso se vám zkazí,
myslím že vám přeskočilo,
globálně se oteplilo.
žádnej sníh -sračky.
Pašíka už z chlívku vedou
příbuzní se záhy sjedou.
Je to zázrak či div něčí
prase mluví lidskou řečí.
Povídám vám lidé drazí,
všechno maso se vám zkazí,
myslím že vám přeskočilo,
globálně se oteplilo.
Ze sbírky: Pro zasmání
27.02.2013 - 19:39zasmál jsem se...
Klaus fakt teorii globálního oteplování nepodporuje.
A pro zajímavost globální oteplování je koloběh, kterej po miliony let na zemi funguje a fungovat bude ať člověk je nebo neni :)
Klaus fakt teorii globálního oteplování nepodporuje.
A pro zajímavost globální oteplování je koloběh, kterej po miliony let na zemi funguje a fungovat bude ať člověk je nebo neni :)
26.02.2013 - 12:12Já tedy nevím, ale Klaus stejně jako já :-) zastáváme teorii, že k žádnému nezvyklému globálnímu oteplování nedochází, ne naopak.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Klaus je zastáncem teorie o globálním oteplování : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Dopis
Předchozí dílo autora : Poslední zimní den
» vyhledávání
» menu
novinky [65] literatura [58/333] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory kontakt - formulář statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Diog [4]» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)
