přidáno 30.01.2020
komentářů0
čteno777(8)
Velmi nerozumím loučení. Je to tak zvláštní událost, vyvolává tak všestranné pocity, že ani nevím, kam ji zařadit.

Nekdy se loučíš smířeně. Tak,
že když okénko se známou tváří zmizí z dohledu,
usmíváš se.
Pouštíš tu osobu s klidem
a jistotou, že se se vrátí.
Nelituješ, nezoufáš
- těšíš se
ze sebe, z něj,
z vás.

A jindy...
Jindy se loučíš tak, že se díváš za vlakem tak dlouho,
než úplně zmizí ve tmě
a pak se snažíš nedívat dolů,
protože kvůli zamlženým očím bys neviděl na krok.
Stojíš sám na nástupišti.
Ticho.
Nedaleko zavrže další mašina...
Ani nevíš, jak se dostaneš domu.
Vlevo hučí mraznička umělého kluziště,
temný park okolo voní letní nocí...

Je 30. Ledna.

Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
loučení : trvalý odkaz

Následující deník autora : Večerní myšlenky

»jméno
»heslo
registrace
» narozeniny
Diog [4]
» řekli o sobě
slnečnica řekla o DDD :
Majster "vesmírnej poetiky". Vždy, keď čítam Jeho verše, akoby som sa na okamih dotkla hviezd. Skutočný zážitok, ďakujem, pán D. ;)
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C


Tapety na plochu ¬


Wallpapers

Wallpapers



Apple MacBook

Na skvělém Macbooku vám půjde skládání básní pěkně od ruky.

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku