Zavřené oči...
Myslím, že by někdo měl zavřít dveře
Myslím, že kape kohoutek
A zpívá rekviem o našich prstýncích
Na niti navlečených
A houpajících se
Nad postelí
Zavěšených
oběšených
Žiju podzim svého života
Za parného léta
Nemohu dýchat
A nepláču
Pro křečové žíly
Asi to bude poslední květina
Nejspíš
A voní
Dals mi jí roku čtyřicetjedna
Na nádraží
S kouřem impresionistických obrazů
Klišé o cestě za tebou
Nepřipouštím
Ale i tak se usmívám
A až si pro mě přijdou funebráci
Budu mít zavřené oči
A svět se přece točí
Dál