Přeju si přežít
Strach s krásou se snoubí
bolest ušitá dle poslední módy
návrhářem co má vkus lehce šejdrem
proč od života chci víc než hodinový hotel
všech vůní se člověk snadno přejí
snad jen ne těch co lásku přinášejí.
A mně je přesto smutno
a já mám přece obavu
že se zavřenýma očima
těžko uvidím modrou oblohu.
V ještě teplé dlani svíráš znamení
z okapu padají vločky a ty čekáš...
až tě zahřejí.