Kap!
.
Uplakané rozpustilé vlasy
na polštáři
plazí se za slovesy
Na rty
dali ti jen tužidlo holka!
*
To pouze rána dávají světu
křídla...s čistým otiskem
ve sprchách
kde jen tak šumíš si nad rozumem,
co odešel s poslední pěnou
pod kohoutek...
*
Žmolkovaté vlasy a pár dnů
na rtech s odleskem
velkých paneláků
Bílé zuby drží si šum
nevyladěných stanic...
A tak ospale s kapkami u nosu
vstáváme psát zas další
vzkazy do
lahví,
které rozbíjí
se hned
o první parník
...
ze sprch jdeme
zas hromadně psát
náš "veliký" monologový
příběh
.