Ztracený ráj
vždycky jsem chtěla malovat
a plátno mi bylo malé
ty kreslíš po nebi a chtěl bys dál
to se cení
jenže víš, kde končí nebe?
tam bys neobstál
snad víte to jen vy
kde slunce zapadá
a loupete ho jak pomeranč
a první okusíte jeho plody
a ráno co ráno vám rozkvétá
oranžová zahrada
chtěla bych vidět východ slunce
z křídel stříbrné holubice
a oblohu jasně modrošedou
já vím, jsou vás statisíce
ale já chci letět dál
dál od tebe a dál jen s tebou
tam snad smíte jen vy
nad oblaka a dál, kde končí nebe
a začíná dávno ztracený ráj
vezmi mě tam, ukaž mi sebe
jsme přeci přátelé
my lidé a vy, modří andělé