Ve frontě na úsměvy
Jako hadroví panáci
stojíme ve frontě na úsměvy
a v našich očích se odráží
velká cedule ZAVŘENO
a možná výsměšně
se leskne novotou
Panenky a panáčci
v několika řadách za sebou
jsou jako stádo
které čeká na ovčáckého psa
a cedule je vůbec nezajímá
v pohledech mají lhostejnost
a ve tvářích únavu
a snad i rezignaci
I ty jsi panenka
s namalovaným úsměvem
a dlouhými řasami
poplácají tě po zádech
a ty se rozjařeně rozesměješ
i když za mrkacíma očima
už dávno nejsi veselá
(ale ty se musíš smát
proto jsi přece tady)
Hýčkáš si představu
tak aby to nikdo nevěděl
o panáčkovi bez úsměvu
s živýma očima
co tě vyvede z řady
a smaže tvou barevnou masku
A pak vás probudí
všechny
Další poplácání tě donutí
se znovu rozesmát na povel
a tvá představa
je zase trochu mlhavější
A jednou zmizí docela