Romeo, Jůlie a tma...
A propadala do tmy
on slétával k ní
do šera
když léto
odsloužilo
směny
napila se večera:
/„Slečno,
dávíte mi oči,
když vyznáváte
podšálku
pravdu vypáranou
z podešví…“/
Zkoušela jsem
tančit
- ublížená
a Někdo zvedal židle
aby nezachytil
krok
s u n
krok
až paty jsem si
rozedřela
o veršotepy mincí
na otop
Kam letíš
šesticípá?
komu
padneš do hrudi?
na zápraží prší
střely
/Pavle...?/
bez kufříku
útěchy