Blednutí času
teprve za ohybem střepů tupláku barvy lila
čerstvé lístky máty a lžička bzučícího medu
klobouky křemenáčů reznoucí pod něžnými kmínky bříz
horkem se vlnící vlasy ječmene
a vlčí máky podél cesty blednou
bojím se že se mnou nezažiješ
kam dojede až velký vůz za melodie cikád
v kaskádách praskání, syčení a zasténání dřeva
zapomínám
jak hebce voní léto v právě utržené broskvi
z větví ořešáku
už nevyhlížím plachty nepřátelských lodí
ale ani ještě nechci
obrůst stínomilným břečťanem
ve splynutí sterilně bílého stropu
do kterého se vejde
jenom ticho