Smutné večery
Cítím velký žal a bol,
Hruď svírá se mi kol a kol,
Žal přichází vždy v temné noci,
Když ví, že má mě ve své moci,
A tak i této noci chmurné,
Prohrávám zas tohle turné,
Hned co zasazuje žal mi útok,
Dávám už jen slzám průtok,
Pláč přesto, že je smutný,
Bývá někdy vskutku nutný,
Často bere lidem sílu,
Dodává jim ale víru,
Sílá mě opouští,
vědomí spánek připouští,
Pláč bývá lékem nejlepším,
A únava darem vedlejším,
Až osuší se od slz tvář,
Uvidím už hezkou zář.
Snad bude to ten dobrý den,
A ne zas jenom hezký den,
Zavíráme básní krám,
Pero zpět papyru dám,
Pěkně ho tu položím,
a na zítřek jej odložím,
Dík pláči co stvořil báseň,
Má žal můj zas lepší kázeň,
V srdci sic jestě zbyl,
však tichý je, jak tichý byl.
(Věřím zase v lepší osud,
mnohem lepší než byl dosud.)