nerozsvítíš
jak letět k zítřku
když máš nohy
spoutané řetězy včerejšků?
jak hledět k hvězdám
když oči si zakrýváš
závojem minulostí
v duši si pěstuješ
pocity odevzdání
vyšší bere...tak to chodí...milá paní
až v morku kostí sama cítíš
že v temném sklepě vlastní hlavy
jen zavzdycháním
nerozsvítíš