Lež

Košile už je na cáry.
Tělo položit na máry.
Však hrobník mrtev vedle
nich.
Pozdě je hledat modro z knih.

Košile v chycena v koruně
lest sedí na trůně.
Chechtá se chechtá lež
až strachem se chvěje věž.
Kazatel celí zsinalý
svíce kolem něj plakaly.

Národ jak stařec bezzubí
vše kolem je naruby.
Příkaz co vydal generál
jako ta ozvěna
ze všech stran.
Dříve téměř bez strachu
teď kolem něj oblak
zápachu.

Co slova ,ulitá jsou jak
z olova.
Jak jedovatých hub výtrusy
však ony vše trhají na kusy.
Matek oči krvavé,s úst to nééé.
Srdce jak by jim roztrhal
život shořel jak papíru cár.

Jen motýl černý odletěl.
Tohle nikdo nevěděl.
Nebo jen pro svou, pro
pýchu mlčel snad.
ze zvyku

www.psanci.cz