večerní náladovka
blejskavá havěť volá něco
tma hltá řev
a ruce svíraj hrdlo
kamenej ksicht praská
pod dopadem tvejch slz
a ty chceš řvát a žít
a nic už nejde
nic už nestojí za to
jen pomatenej sen
bez konce a bez začatku
jen zlej přítomnej pařát
co drásá mozek
z tý tvý nanicovatý hlavy
prolejzáš zdi a mlátíš je
živej napůl a divnej zcela
lajny osudu nevedou nikam
tak kreslíš další
pod zámek strčej tě
nadopujou a chcípneš
to potřebuješ a nic víc
naneshledanou sobče hnusnej smutnej
umřeš i ty