Slzy
„Povídej taťkovi něco“ řekla
„Historky z cest a tak“.
Měl bych, mám jich plnou truhlu.
Je zamčená.
Pokouším se ji otevřít,
ale nemůžu najít klíč.
Spadl do hluboké vody.
Snažím se ho vylovit
a topím se.
Topím se ve vlastních slzách.
Voda je čím dál studenější
jako tvoje ruka
a čas se zastavil.
Ještě jsi s námi, ale až se čas zase rozběhne,
ty už půjdeš jinou cestou.
V té chvíli voda vyschne, klíč se objeví
a truhla bude zase otevřena.
Bude v ní mokro, ale snad vyleze slunce
a usuší
všechny ty slzy,
slzy, slzy