Rudé ovce
Jest to lest: ostatně, mnoho lidí si nevzpomínalo na chvíle, kdy byl jejich smích prolit realitou, s nímž mohli léčit zraněné duše i za těch nejtragičtějších smutků. Jenže kdo byli obyčejní lidé v systému, jemuž nemohli vládnout, který ovládal je? Pouhé ovečky s rudou barvou přes oči, čiře slepé svým aktům a jejich následným výsledkům, které se táhly, předávaly jako přítěž z generace na tu druhou.
Cožpak lid tak lehce podlehl - hle na ně! Bez hlav kráčející těla napříč územím, které již nenazývají svým domovem, neboť věří, doufají v to, že to domov není. Jen bez lidskosti a úcty na ně hledět ze střechy, čekající na vypuknutí revoluce - ovce, jejich krev byla modrou.