Ráchel…
Stojíš a padáš
Ležíš a sténáš
Prosíš a proklínáš
sebe chlapče…
Proč je pátek 13. a proč nebe není modré
Nad městem Davidovým se slunce zastavilo
Jsme všichni ve Tvých rukách
Dnes Syn i jeho kat, po boku jdou dál
Slunce’s nám rozžal, stojím v chrámu a dávám se Tobě
Proč je tma v žilách a v srdci hoře
Proč život klečí před oltářem a proč je v rukách prázdno
Proč mám v hrdle dusno, a zrak je deštěm zahalen
Včera radost a dnes jen okamžiků sen
Kráčím tam, kde Sijón se rozléhá,
dovol vstoupit, dlaním písku nabrat
u Zdi sebe se vzdám
Když, svou pýchu jsem z uzdy na trysk
Když, hloupost jako vtip na odiv
Když, dny míjí a nic nepochopeno
Tehdy vše již je řečeno…
„Hvězdu na čele máš má Ester - Hvězdu na čele máš víš
- Oheň v srdci máš má Ester - Vodu do rukou nabíráš“