Pohledy vnímání
Člověk,maska se stovkou tváří
komupak v očích číst se daří,
vždyť k duši nejeden periskop halí tajný vchod.
Neznám sebe ,ani ženu svou
a přesto s bláhovou představou
luštím kódy cizích duší.
Proč? mně v chůzi gesta ruší.
Jsem já tak trochu malý lupič atmosfér.
Čím větší kořist,tím lehčí krok.
Nikdo netuší,že byl okraden.
Letmí pohled v davu proráží cestu
hledá výraz mezi mrtvolami,
zrovna pěchuji si vak-čím?
slzou,láskou,úsměvem,ale i
hněvem,zlostí podrazem.
prostě vším co lidem čouhá z kostí
co zdobí i hyzdí tuto zem.
Pokloním se nad moudrostí,
nebo krutostí jsem zaskočen.
Mně nenáleží v ruce třímat kyvadlo,
přesto vážím srdcem,kde klíčí dobro a kde zlo.
Mírné je však bodování,
vždyť člověk nemá ani zdání
co zformovalo onu bytost,
znala lásku?či jen krutost.
Zkroutil se již v dětství proutek
v tmavém koutě neznal dotek.
O mnohém nemáme zdání
skrýváme vše za vyznání.