Carpe diem
Trochu se učím. Vážně? jen střídmo...
K tomu rád načnu, červený víno
Bezduše tady čtu, slova a věty prázdné
Zuby se ptají rtu, tak málo kázně?
Teď bych snad raději, na lyru hrál
S přáteli pil, či dívky namlouval
Nebo snad cestoval, do modravých dálek
Abych se schoval, od všech mých válek
Nakonec ovšem, zmizel jsem ven
Potkal tam dívku, krásný to sen
Čas náš společný, zlepšíme opiem
Rozhodně lepší, než kazit studiem
Pak jsme šli k jezeru, neboj se vodníků
Recituj básně již mrtvých básníků
Slunce už zašlo, pohasla žář
Vykoukl měsíc, ach nová tvář
Zapomeň na zkoušky, lásky je čas
Promlouvá ke mně měsíce hlas.
Miloval jsem dívku, pod noční oblohou
Ač mnozí lidé, to pochopit nemohou.
Naší novou lásku jsme stvrdili lihem
Neboj se básníku.... Carpe diem !