Blues z druhé strany patra
Pokorně, důstojně
vzal jsem pokoj
na druhé straně patra
tam nechtěl nikdo kromě mě
malý krcálek
já kukátkem si pátrám
z tebe vždycky bystří zrak
jak po chodbě si nenuceně tančíš
jestli pro mě či jen tak
položíš svoje ruce na mříž
na šachtu výtahu
a rozparkem odhalíš své nohy
pak bez všech průtahů
zničí mě jeden krátký pohyb
prst najde tlačítko
a zavolá k sobě převozníka
už pálí mě oko
jak po chodbě znenadání svítá
nastoupíš bez mince
kráska, ta těžko někde platí
pro tebe zblázním se
jsi mé doživotní zaujetí
pokorně, důstojně
vzal jsem pokoj
na druhé straně patra...